me ten typek nekoho pripomina, sem si rikal ze charles bronson, ale je to jinej typek zhruba z te doby ... jako ma charisma, ale to prostedi, me tam uplne nesedi; ciste jako zaber z ulice ok
janycta::-D Lidi jsou různí,to je fakt,ale tohle je maso:-D
Mě to připomnělo jednu historku,ale s focením to nemá nic společného.Jel jsem autobusem a vedle mě si sedla taková starší ženská.No a jak se blížila moje zastávka,začal jsem vstávat,at ji naznačím,že chci vystoupit.Ona nic.Jen seděla a hleděla před sebe.Tak povídám:"Mohla byste mě prosím pustit?" A ona začala řvát na celý autobus:"ŠMARUJ DO PI*E,ŠMARUJ DO PI*E!"
Všichni se otáčeli,jako bych ji obtěžoval.No trapas.Tak rychle jsem ještě nikdy nevystoupil:)
:-D si tam měl jít, však to máš blíž než já z Olmika a nabouchat bábrlinu, byla kouzelná, někdy to nahážu pro srandu králíkům aspoň a na blog, "reportéřinu" nedělám každej den :-D
Jo? A stalo se Ti někdy, jako mně onehdy v Blavě při trapácké jakože demonstraci na Hradě (fakt KINO :-D), že by Ti důchodkyně vysloveně zapózovala (za mnou v tu chvíli s fot'ákem nestál nikdo), nechala Tě v klidu udělat dva záběry a pak najednou nečekaně po Tobě vyjela "Nefot'te ma!!!"
janycta:Hodně fotek udělám při různých návštěvách u známých.Bez foťáku nejdu nikdy nikam.Ani na nákup ne:)Mám Bessu.Ta je malá a nenápadná.Navíc tě s takovou krabičkou nikdo nebere vážně,což považuju za jednu z nejdůležitějších věcí při focení lidí.
A focení cizích lidí je tak trochu duševní cvičení:)Hlavní je nedělat prudké pohyby:)
Shoehardt: já při představě, že mám najednou fotit někoho úplně cizího a musím tu situaci využít TEĎ, úplně strachy omdlívám :-D, oslovila jsem akorát jednoho týpka ve Španělsku, protože byl už tak roztomilej a vypadal tak přístupně, že se nedalo nezeptat se, ale na fotce je stejně vidět, že třeba rozumná kompozice bylo to poslední, nad čím jsem přemýšlela :D. Jako úplnej výstřel do tmy mi ted' obrázek nepřipadá, ale že by se jednalo o FOTKU nemůžu říct ani náhodou :-).
já "umím" fotit akorát lidi, který aspoň trochu znám, mě děsí situace, kdy místo úsměvu náhle uvidím před obličejem pěst, pak dlouho nic a pak obličej v roušce oznamující mi, že ležím na ARO :-D
janycta:Už to mám trochu otipované koho fotit a koho ne.Základní pravidlo zní:V žádném případě netlačit na pilu a pokud cítím jakoukoliv nejistotu,tak to nemačkám.
Jsem mírumilovný typ a konfliktům se snažím předcházet.Moje vnitřní pohoda je pro mě při focení prioritou:)
Shoehardt: to si děláš srandu? Taková hláška mě od tebe překvapuje, mně připadá, že seš "drzej" až až, dovedu si klidně představit, že se zrovna vy dva perete o záběr :-D
To je Mad'ar? Já jich teda moc nepotkala, ale přesně takto vypadají "filmoví" Mad'aři - dycky mají kníra a pichlavej pohled :-)
vadí mi "oteklý" linie, ale zase když to srovnáš, budeš mít fotku moc opižlanou, takže asi radši nechat takto.
Pán je velmi fotogenickej, má skvělej výraz, dá se na to celkem dlouho dívat... Asi by (na mě :-D) fungovalo hodně mocně, kdyby jsi ho měl vyfocenýho ještě jednou, zblízka, jako portrét a hodil to pod tuto fotku. Plus kdyby se na druhým záběru hezky smál, tak bych byla asi nadšená - jakože "sblížili jsme se" :-D
JT: a máš i jizvy zasloužilýho terénního fotiče? Ukáááž :-D
Mě to připomnělo jednu historku,ale s focením to nemá nic společného.Jel jsem autobusem a vedle mě si sedla taková starší ženská.No a jak se blížila moje zastávka,začal jsem vstávat,at ji naznačím,že chci vystoupit.Ona nic.Jen seděla a hleděla před sebe.Tak povídám:"Mohla byste mě prosím pustit?" A ona začala řvát na celý autobus:"ŠMARUJ DO PI*E,ŠMARUJ DO PI*E!"
Všichni se otáčeli,jako bych ji obtěžoval.No trapas.Tak rychle jsem ještě nikdy nevystoupil:)
Ked to ale vezmem serioznejsie, tak vyslovene negativynch skusenosti z ulice mam minimum..max asi 2 za 3 cca roky..
sem stála jak opařená :-D
A focení cizích lidí je tak trochu duševní cvičení:)Hlavní je nedělat prudké pohyby:)
Anebo začít před fotkou rozhovor,když vyloženě nejde o moment:)
Shoehardt: já při představě, že mám najednou fotit někoho úplně cizího a musím tu situaci využít TEĎ, úplně strachy omdlívám :-D, oslovila jsem akorát jednoho týpka ve Španělsku, protože byl už tak roztomilej a vypadal tak přístupně, že se nedalo nezeptat se, ale na fotce je stejně vidět, že třeba rozumná kompozice bylo to poslední, nad čím jsem přemýšlela :D. Jako úplnej výstřel do tmy mi ted' obrázek nepřipadá, ale že by se jednalo o FOTKU nemůžu říct ani náhodou :-).
já "umím" fotit akorát lidi, který aspoň trochu znám, mě děsí situace, kdy místo úsměvu náhle uvidím před obličejem pěst, pak dlouho nic a pak obličej v roušce oznamující mi, že ležím na ARO :-D
akej bol narodnosti fakt netusim, prebehla vyhradne neverbalna komunikacia :)
Jsem mírumilovný typ a konfliktům se snažím předcházet.Moje vnitřní pohoda je pro mě při focení prioritou:)
:-P
Jinak fotka sama o sobě mě moc nezaujala.Možná v nějaké serii.
vadí mi "oteklý" linie, ale zase když to srovnáš, budeš mít fotku moc opižlanou, takže asi radši nechat takto.
Pán je velmi fotogenickej, má skvělej výraz, dá se na to celkem dlouho dívat... Asi by (na mě :-D) fungovalo hodně mocně, kdyby jsi ho měl vyfocenýho ještě jednou, zblízka, jako portrét a hodil to pod tuto fotku. Plus kdyby se na druhým záběru hezky smál, tak bych byla asi nadšená - jakože "sblížili jsme se" :-D
toto bych se svym strachem neodfotil :(