ne, já na G30 strašně ráda zapomněla :-D, ty to neuslyšíš rád, tak se nezlob, ale jsem fakt ráda, že jistej kult osobnosti už nemám věčně v zádech, mně to opravdu děsně sralo a nakonec mě pochopil i Mahony, byt' má vlastní názor :-)
čili - od té doby jsem tam nebyla, musí to být už dýl než rok a už jsem i zapomněla, co všecko jsem tam navkládala, pamatuju si jenom Řecko...
takže jestli je tady, pošli odkaz, celkem mě to zajímá
Clovek je vsech tech fotek asi uz dost prezranej, ja to tak ted mam ;-)
Kdyz jsem to psal, tak jsem si vzpomnel na jednu tvoji fotku, ktera kdysi byla na 30 wostrejch, psal jsem ti k ni, ze mi prijde hodne osobni a pamatuju si ji do dneska. Vis o ktere je rec?
Já jsem přemýšlela nad vším možným a mockrát a nejvíc mám pocit, že pravda bude (teda v mým případě) asi takováhle: hodně si poslední dobou prohlížím fotky, jak v knížkách, tak na nejrůznějších sajtech, soukromých, veřejných... A čím dál míň se dívám na věci subjektivně velmi špatný (všecka ta fáčka apod..), začala jsem se takovým místům vyhýbat, snažím se zahlcovat jen tím, co mě aspoň trochu baví, zaujme. A má to za následek i jednen blbej jev: krotím se ve focení víc než dřív, prostě si řeknu, když mě něco napadne: "to je o ničem, to je blbý, to fotit nebudu" a ani to nejdu zkusit. Asi mě to prostě trochu svazuje.
Jinak, konkrétní vzory jsem nikdy neměla a asi ani mít nebudu, mně se od každýho líbí něco, nemám moc oblíbených fotografů, spíš mám třeba v hlavě asi nadosmrti pár fotek, na který nechci zapomenout, protože silně zapůsobily. Jinak fotím stylem: toto se mi líbí, to chci mít na fotce. A upravuju pak podle toho, jak mi to zrovna v tu chvíli sedne, podle nálady...
Furt jenom nechápu jednu věc: CO jsem já. Podle čeho jde MOJE fotky poznat. Já si nemyslím, že bych měla vlastní styl. Bohužel.
Prijde mi to jako takove "hledani si zaberu". Cejtim v tom malo z tebe, moc nevim jak to napsat ... mam ted takovy dost fotohluchy obdobi, kdyz si o tom tak premejslim, tak to bude asi tim, ze proste nevim co bych chtel fotit/rikat. Tahle mi tak nejak pripada podobne, prvni dojem "neni to marny" se dost rychle meni na pocit "neni to ono".
hm, já to do zelené táhla schválně, měla jsem tu otevřenou i "klasickou" verzi, ale jaxi... nevím, prostě jsem postla, co mi přišlo lepší, jestli se ti líbí víc normální verze, tak myslím nemám výhrad, proti gustu...
čili - od té doby jsem tam nebyla, musí to být už dýl než rok a už jsem i zapomněla, co všecko jsem tam navkládala, pamatuju si jenom Řecko...
takže jestli je tady, pošli odkaz, celkem mě to zajímá
Kdyz jsem to psal, tak jsem si vzpomnel na jednu tvoji fotku, ktera kdysi byla na 30 wostrejch, psal jsem ti k ni, ze mi prijde hodne osobni a pamatuju si ji do dneska. Vis o ktere je rec?
Já jsem přemýšlela nad vším možným a mockrát a nejvíc mám pocit, že pravda bude (teda v mým případě) asi takováhle: hodně si poslední dobou prohlížím fotky, jak v knížkách, tak na nejrůznějších sajtech, soukromých, veřejných... A čím dál míň se dívám na věci subjektivně velmi špatný (všecka ta fáčka apod..), začala jsem se takovým místům vyhýbat, snažím se zahlcovat jen tím, co mě aspoň trochu baví, zaujme. A má to za následek i jednen blbej jev: krotím se ve focení víc než dřív, prostě si řeknu, když mě něco napadne: "to je o ničem, to je blbý, to fotit nebudu" a ani to nejdu zkusit. Asi mě to prostě trochu svazuje.
Jinak, konkrétní vzory jsem nikdy neměla a asi ani mít nebudu, mně se od každýho líbí něco, nemám moc oblíbených fotografů, spíš mám třeba v hlavě asi nadosmrti pár fotek, na který nechci zapomenout, protože silně zapůsobily. Jinak fotím stylem: toto se mi líbí, to chci mít na fotce. A upravuju pak podle toho, jak mi to zrovna v tu chvíli sedne, podle nálady...
Furt jenom nechápu jednu věc: CO jsem já. Podle čeho jde MOJE fotky poznat. Já si nemyslím, že bych měla vlastní styl. Bohužel.
jinak otevrel sem v gimpu, dal auto levels a je to mirne koukatelnejsi pro me (co se tyce barev)